Byla bourliva noc, nad Britanii se snasel temny mrak a
husty dest. Hromy stridaly blesky. V tom Gvardire zastenala.
"Gvardire, ted musis poradne zatlacit" rekla porodni
baba.
"Za chvili bude venku" dodala uklidnujicim tonem.
Gvardire se zhluboka nadechla. Zatlacila jak nejvice
mohla a po domku se rozprostrel detsky plac. Gvardir
zacala stestim plakat, vzala sve dite do naruce a
septla:
"Budes se jmenovat Jessi, Jessi Black."
Cas ubihal a Jessi rostla jako z vody. Bylo ji 5 a
pobihala po louce, aby si natrhala par lucnich kvetin
na venec. Najednou se zatahla obloha temer do cerna.
Vystrasena Jessi mela nedaleko svou tajnou skrys, tak
bezela k ni a schovala se tam. Zacala strasliva boure.
Stejna jako tehdy pred peti lety, kdyz prisla na svet.
Trvala par hodin. Jak se vse uklidnilo, vylezla Jessi
z bunkru. Vse bylo znicene. Stromy popadane, trava na
louce slehla jako po povodni. Byla ji zima, tak se
rozbehla k vesnici, aby si neco oblekla a zjistila co
se s talo. To, co tam uvidila ji desilo a vubec se ji
to nelibilo. Cela vesnice byla znicena a kolem se
povalovali zraneni. Snazila se najit svoji matku
Gvardire.Dobehla k jejich domku, kde lezela jeji
matka.
"Mami vstavej,byla strasna bourka, co se stalo? Co
to bylo?Mami?"ale zadne odpovedi se ji nedostalo.
"Mami, maminko, co je s tebou? Proc
neodpovidas?"zacala plakat.
" Je mrtva, jako vsichni kolem, jen se podivej"rekl
smutne maly chlapec, schouleny kousek od jeji matky.
Jediny clovicek z jejich vesnice, co prezil tu
straslivou zkazu.Ovsem se to neobeslo bez zraneni. Mel
roztrzene koleno a pak odrenin. Jessi si utrhla par
pruhu ze sveho obleceni a zraneni mu obvazala.
"Dekuji ti. Jak se jmenujes?" spitl Elwin
" Jsem Jessi a ty jsi Elwin ze? Ja te znam. Tvuj
tata by kral Britanie a ty jsi mel byt dedic. Pak
nekdo zabil tvoji maminku a tatinka a tebe vyhnali.
Maminka mi ten pribeh vypravela nekolikrat." vykladala
Jessi se smutkem ve tvari.
"Ano to je pravda, ale ja si to moc nepamatuju, byl
sem moc malej"rekl maly Elwin a oci se mu zacali
leskonout.
"Tady zustat nemuzeme Jessi, musime najit jinou
vesnici, kde se o nas postaraji!"prohlasil na jistotu
Elwin.
Sebrali par potrebnych veci na cestu co nasli kolem a
zamysleli se, kterym smerem by se meli vydat. Ani
jeden z nich nevedel.
"Co budeme delat? Ja vubec nevim kudy. A co kdyz se
ztratime?" Zacala Jessi vzlykat
"Jessi neplac, ja neco vymyslim. Muj nevlastni tata
mi rikal, ze na zapad o nas bydli teta a stryc. Ted
jen zjistit kde je zapad."
"Zapad je prece tam, kde zapada slunce ty
trdlo"zacala se Jessi i pres tu vsechnu hruzu smat.
"No jo, to me nenapadlo. Tak jdeme za sluncem. Honem
nez zapadne uplne, pak bysme ztratili smer."pobidl
Elwin Jessi.
A tak se vydali na cestu.
no, tak sem to trosku upravila, neco doplnila a pripsala dalsi kousek pribehu. Tak cekam vasi kritiku
