|
Byl jsem tehdy jeste velmi mlady mag. Ucil jsem zvladat zakladni magii a vetsina mych vlastnich kouzel me svou slozitosti a efekty desila. Uz jsem si ale s velkou davkou stesti dokazal na pomoc privolat kouzelneho Obriho Pavouka a na sve nepratele jsem sesilal blesky z nebe
s docela pravidelnou uspesnosti..
Sve dovednosti jsem si cvicil i navstevovanim takzvanych kobek pro novacky. Tedy jeskyne obydlene jen slabymi monstry, jejichz vstupy jsou zabezpeceny magii proti vstupu zkusenych hracu...
Casto jsem tam potkaval ruzne lidi. Casto jsem je jen predbehl, nebo predbehli oni me, jak to komu slo. Obcas jsem se s nekym dal do reci a sli jsme spolu. Lec jen dva z onech lidi se stali mymi prateli. Oba klerikove, prvni z nich Deathka a druhy Farlles, casto jsme pak spolu vychazeli do techto kobek, casto jsme je pokorovali, az nas magicke brany jednoho dne odmitly vpustit. Nezbyvalo nam, nez zkusit jeskyne, kam i zkuseni obcas chodi se strachem. Dlouho nam to nevychazelo, ale nase nadseni vitezilo nad smutkem z porazek a my sli dal. Deathka nas bohuzel opustil kvuli neshodam v nazorech. Farlles usnul a po kratkem probuzeni, plnem zivota opet upadl v koma, ze ktereho se bohuzel uz asi nikdy neprobere.
Jako maga znaleho starych svitku me lakala ruzna myticka a mysticka tajemstvi. Jednim z nich byla i Dyka, nabita mocnou magii, ktera ji dokazala udrzet s dusi i po smrti tela a sama vklouzne zpet do kapsy, i kdyz je dusi darovano zcela nove telo. Podle pokynu z ruznych knih a po dlouhem predlouhem namahavem hledani jsem vytouzenou dyku ziskal.
Hrde jsem ji nosil v ruce, aby kazdy videl, ze nejsem uplny zacatecnik, ktery si s nicim nevi rady. Nahodou jsem se zrovna prochazel kolem Minocke banky, kdyz me mag jeste mladsi nez ja oslovil: " Prosimte, mohl bys mi rict, jak ziskat tu dyku, co mas v ruce?" Mel jsem vzdy dobre srdce a take jsem vzdy naklonen moznosti nekomu pomoci. Inu odvetil jsem: " Muzu ti s jejim ziskanim dokonce pomoci."
Slovo dalo slovo a mlady mag jmenem Caryfuk se stal mym velmi dobrym pritelem. Zanedlouho jsem se seznamil i s jeho mladsim bratrem Archonem I., ktery se brzy stal hlavnim klerikem nasi guildy. Bohuzel i on usnul spankem, ze ktereho se tezko probouzi.
A jak to bylo dal?
Mnohomne znamych i neznamych hrdinu se dozvedelo o tom, ze jsme nasli svitky, potvrzujici prastarou pravdu o vyvrazdeni davnych panu svych remesel a jejich rodin. Mnozi si uvedomili, ze neco podobneho jim vypraveli dedeckove a babicky, ze tak to bylo a tykalo se to jejich rodin. A tito lide se rozhodli, ze se pridaji k nam a budou bojovat za obnoveni nasich rodu a jejich zasle slavy. Treba Deadly Wamp a ConceitedWarrior, kteri se ztratili v pletichach temnych sil a odpadli od nasich zameru. Mnohym nam prispel valecnik Asterix, potazmo jeho bratr Vykuk, na ktereho uz mozna ani mnozi nevzpomenete. Ale byl to on, kdo prinesl zpravu o pravde nasi krve Aladinovi, ktery se stal jednim z nas, stejne jako jeho davny a dobry pritel Stano, ktery nam velmi pomohl i cose tyce financi. Necromancer Goremoth, ktery dlouhe tydny putoval po temnem raji sam, zaslechl slabe volani ve svem srdci a cim vice se blizil k nam, tim vice mu to volani rikalo: " Jsi se svymi". A kdo byl dalsi? Paladin Tom Engelo, kteryzto byl dobrym bojovnikem, skoda jen, ze nas stejne jako mnozi pred nim opustil a odesel do rise spanku... King II., valecnik, jehoz horka hlava mu bohuzel nedovolila zustat s nami dele v pratelskem souzneni. Hranicar Loginus a valecnik Nightkiller, kdo by zapomnel na tyto dva? Temer od sameho pocatku naseho cechu byli jeho soucasti.
Pak jsme konecne pravdu o nasem pohnutem osudu vykriceli do sveta, spolecne s poselstvim, ze hodlame bojovat za sve dedictvi a svet nas prijal. Stalo se z nas oficialni spolecenstvi, byt jedno z mnoha na tomto svete. Od te doby se k nam pridalo mnoho hrdinu, zel, vetsina jich postupem casu odpadla a nemam o nich vice zprav. Vzpominam na Sabrinu nadanou rangerku, Naxema sikovneho pana nemrtvych, ktery bloudi v temnotach noci, Misku vampirici, ktera statecne bojovala i s presilou vrahu a jejiho pritele paladina Pepina.
Cest vsak vzdavam predevsim Destroyerovi, Evil Faustovi, Jakubu Bohemovi, Deedeemu, Casiusovi, Robovi, Haldirovi, Amy, ktera nas vsak jiz opustila, Cavalierovi a Bukerovi, kteri vydrzeli tech par mesicu na postu adeptskem a stali se jednemi z nas sevsim vsudy...
A takovy je pribeh RODu.. zkracene a bez podrobnosti, protoze tak by zabral celou tlustou kroniku a ja bych musel stravit spoustu dni, nad jejimi strankami, nez bych byl schopen vse zapsat. Snad vam pomuze nekolikero obrazu, ktere jsou umisteny v truhle a mozna i zpravy o nasich vypravach...
Ach ty vzpominky... Krasne se na to vse vzpomina...
Tak se snazme, at maji i soucasni adepti nac vzpominat a at o nas jednou mluvi i hraci celeho DP, at rikaji, jo ROD.. to byla aspon guilda, takovou uz dnes nenajdes...
_________________
Alive again!
|
Přihlásit se
Registrovat
Gallery
FAQ
Mods Database
