|
Byl pozdni večer a mladý lovec se vracel z lovu, když ho v tu chvíly napadl nějaký přerostlý bazilišek. Lovec ač unaven a dosti raněn z lovu, se snažil zavolat o pomoc nestvura ho svými ohyzdnymi drapy ubijela pomalu k smrti. Lovec by neměl šanci přežít, kdyby ho nezaslech kolem projíždějící, už postarší zaklínač. Čelo a tvář měl samou vrásku a jizvy po mnoha bitvách,jeho oděv byl celkem starý, ale stále sloužil svému ůčelu,aby chránil zaklinače od těžkých zranění.Zaklínač vypil vytažek z bylin jež zaklinači použivaji k zvyšeni soustředěni a koncentrace sily, vytasil svoji mocnou katanu. Rozeběhl se velkou rychlosti na baziliška a jednou ranou mu utnul hlavu. Pomohl lovci a ovázal mu rány. Lovec se ho tázal čehož si žádá za zachranu života. Zaklínač jen mlčky odvětil,že nic nepožaduje. Ale lovec se nedal tak snadno odbit a zeptal se
znovu čehož si žádá, že tento hrdinsky čin nesmi byt odměněn naprázdno.Zaklínač mu tedy vylíčil že kodex mu ukládá vzít si od chudého lovce jen to co nového spatří když přijde domů ať je to cokoliv. Lovec se udivil ceho sito onen zaklínač žádá, znal kdyi nějaké zaklínače ale tento byl poněkud zvláštní měl jine znameni rodu, jež se v těchto krajích nevyskytoval. Inu lovec s tou podminkoou souhlasil, společně se utábořili a na druhý den se vydali oba na cestu k dřevěne chaloupce jež lovci patřila. Když lovec vešel dosvětnice co neviděl. Jeho žena ho uvítala s jeho prvorozeným synem. Zaklínač je zahlédl
a pravil lovci, nyní už víš čeho si budu žádat až jednoho dne nastane čas. Lovec se pokoušel vzpouzet, ale nebylo mu to nic platné. Věděl, že své slovo již nelze vzít zpět a bude jednou muset svemu slovu dostát. Svého syna pojmenoval Elros Menora.
Syn mu rostl jako z vody. Věděl jaky ho jednou čeká osud a chtěl ho na to připravit, u jeho strýce kováře ho učil kovařině a boji zblízka naučil ho číst stopy a lovu zvěře. Uplynulo pár let.Pro mladého Elrose si přišel onen zaklínač.
Lovec ač nechtíc musel syna vypravit a rozloučit se s ním, jeho matka se s ním dlouho v slzách loučila. Zaklínač odvezl mladého Elrose daleko za hory přes několik udoli apohoří kde sídlil jeho kmen. Odvedl ho ke starším aby ho podrobbily změny jež z něho měla udělat zaklínače, proces jež měl mladý budoucí zaklínač podstoupit byl zdlouhavý a jeho výcvik byl dlouhý po několik let, tito zaklínači a druidi, měli jiné praktiky jak cvičit a zmutovat jedince ve své zaklínače. Mladý Elros zapoměl na sveho otce i matku, nevědíc jak měl vlohy pro boj z blízka, pro lov zvěře,ovládal nejen umění meče ale i umění skrýt se
a zamaskovat se tak, aby ho nepřítel nezpatřil dříve než on sám bude chtít. Jednoho dne splnil i poslední zkoušu dospělého a připraveného zaklínače, jež měl jít poté do světa na zkušenou, pomáhat a bránít slabé a bezmocné. Šířit světlo a slávu jeho cechu černých vlků. Par let uplynulo a Elros už po mnoho bitvách s různými nestvůrami, vešel do jednoho hostince,s umyslem zahnat několikadení hlad. Hostinský mu donesl co zaklínač požadoval. Po pořádném nášupu a korbelu pěnivého moku. zaplatil hostinskemu a požádal ho o nocleh. Hostinský mu odvětil že v hostinci je plno leda že by se vyspal v male komurce jež kdysi
byla starým skladem. Poděkoval mu a ještě se ho optal zda tento kraj netrápí nějaké zlo nějaká nestvura, že by si rád přivydělal na živobytí. Hostinský se nejdříve ušklíbl, pak se otočil a pravi, že jedna horši věc je v tom kraji trápí. Je to prý nové nepojmenované zlo. Nějaký Pán Smrti, někteří mu říkají smrtihlav, někdo zase tvrdi že neni z tohoto světa, že přišel z temneho raje, odkud ho přivolal nenasytný mág,jež za svoji chtivost doplatil smrtí. Kolůjí dále zvěsti o tom tajemném portále který se nechce uzavřít a pan smrti si neustále vodí své nestvůry do našeho světa a pustoší už i tentokraj.
Mladý zaklínač Elros se ho optal, jestli na něj někdo vypsal odměnu, jistě mnoho dobrodruhů se ho pokusilo porazit. Hostinský na to jen pokrčil rameny a jen odvětil, že par jich bylo ale kdo se jen přiblížil, tak ho pan smrti smrtí obdaroval. zaklínač odešel do potemnělé světnice a ulehl k odpočinku.Druhý den ráno se začal připravovat na cestu že se vydá najít temného pána smrtis umyslem zbavit tento kraj stínu, jež tu tíží mírumilovný lid.Hostinský mu řekl, že se zbláznil a že to nepřežije. Nikdo živ se prý z těch míst nevrátil. Zaklínač se jen připravil na cestu a chystal se usednout na koněš a odjet, když v tu chvíli přijel další zaklinač z jejich kmene. Jeho kůň pokulhával a zaklínač, který na něm jel byl zcela zkrvaven. Dojel k hostinci a spadl z koně, Elros k němu ve spěchu přiběhl, aby mu poskytl pomoc a zjistil co se stalo. "Elrosi uteč zmiz
z tohoto kraje a ukrý se daleko, neukazuj se tu nebo zhyneš jako celý náš cech, si poslední z našeho cehu zachraň se." Elros se ho ptal co se stalo proč by měl utíkat a co že se mu tak děsiveho stalo, vypadal jako kdybyho napadla driáda, nebo banda trolů.Z posledních sil mu zraněný zaklínač stačil vylíčit, jak se přihnala silná bouře k jejich posvatnemu místu, kde cvičili mladé zaklínače. V dáli se ukázala Tajemna postava s mocí jež nikdy nepoznali, ani druidi nic nezmohli. Byli rozmetáni jednou mocnou plazmatickou vlnou jež ta tajemna osoba vyvolala. Pak se ze země najednou začaly vynořovat nemrtví kostlivci,
zombie,mumie, dokonce i temné demony na nás poslal. Bránili sme se co nám síly stačily, ale ani ostatní zaklínači z nedalekých vesnic, když zaslechly co se stalo a spěchali na pomoc nic nezmohli.Zbyl sem posledni akorát, když mě trol odhodil do skály a já omdlel,pak ta hruza se vydala jinam. Asi myslely že sem taky pošel. Stačil sem se vyškrabat na koně abych tě upozornil. Feskar ho pry včera poranu viděl v tomto kraji, tak že sem přispěchal aby ho upozornil.Zapřisahl ho aby se zdekoval nebo dopadne stejně."Hodně štěstí příteli muj osud je již spečetěn nemám dostatek sil, abych se uzdravil.Pote mu zbělaly oči a zraněný zaklínač odešel na věčne časy. Hostinsky mu opětovně tvrdil, že s tim stínem neni radno si zahrávat a že by měl zmizet a ne jít smrti vstříc. Elros jen ucukl a řekl že neni co řešit, že je rozhodnuto "Ja z boje neutíkam, budu se bít s tim neřádem dokud jeden z nás nepojde".Nasedl opět na koně a hostinsky ho ještě chvilku zdržel"vydrž něco tu pro tebe mam snad se ti bude
hodit, dal mu do ruky modrý štít jež vypadal jako modrá vodní hladina. Vezmi si ten štít pravil hostinský patřil jednomu poutníkovi jež ho tu zanechal když porazil velkého draka a poté odešel neznámo kam. Ten štít má prý velkou
schopnost odolat magii. Zaklínač poděkoval uchopil štít a uložil si ho na záda tak aby mu nepřekážel při jízdě na koni. Jel pár dní než narazil na starou magickou věž nad jíž se tyčil obrovský černý mrak. Tu věž stržili nějací nemrtví kostlivci.Elros vyslovil kouzlo pro zneškodnění stráží a vešel do věže, uviděl velké schody k vrcholu a pak par mistnosti, které když vyslovil jine zaklinadlo raději ani neotevíral a zatarasil je čím mohl. V těch místnostech se nalézala nemrtvá armáda toho zloducha. Elros postupně takto proskoumal celou věž, pobil sem tam nějaké nestvůry jež se snažily mladého zaklínače zabít. Elros si nasadil štít a se svojí katanou vyšel až na samotný vrchol magické věže kde byl onen temný Pán smrti.Byl oděn do nádherné černo červené roby s kápí přes hlavu a zahalující jeho černé echutné drápy jež svírali nějakou tajemě čenou
Halapartnu. Temný rytíř začal kouzlit nechutně mocná a smrtící kouzla, ale ani jedno se nedotklo zaklínače. Všecha byla odražena zpět na Pana smrti který je pohltil zase do sebe. Poté zaůtočil halapartnou a byl odražen k zavěsu jež něco skrýval. Závěs spadl na zem, tím odkryl portál o kterém se Hostinský zmínil. Zaklínač vyrazil na onoho Temného rytíře aby to skoncoval. Najednou pán smrti stačil vmžiku vyslovit kouzlo na teleportaci.Vzápění vymumlal nějakou tajemnou formuli Meserenmturbo Ungradis. Stačil už jen vyhrknout "My dva se ještě potkame!!", a v tu chvíli zmizel v portálu. Najednou začalo byt nějaké
divoké počasí, stromy se začaly ohýbat až praskat a kolem portálu začaly lítat blesky. Zaklínače chránil jeho modrý štít. Ale najednou co se nestalo ten tajemný portál vtáhl zaklínače dovnitř napříč jinou dimenzí do jiného světa. Na druhé straně se ocitl uplně nahý v hustém lese.
Byl to temný hluboký a hodně hustý les že ani na nebe vidět nebylo.Elros ležel v polosuchém blátě. Zdálo se že bylo par hodin po silné bouři. Sotva něco viděl.Byl tak unavený, že se mu oči sotva drželi otevřené a tak upadl do hlubokého spánku. Nadruhý den když se probral oběvil se v nějaké proutěné chýši, jejíž zdi lemovala strouchnivělá kůra nějakého stromu.Když přišla Elfí šamanka a vyměnila mu obvazy zeptal se co se stalo a kde to je. Proč si nic nepamatuje, kde že se vzali ty rány na jeho těle. "Jsi v bezpečí, na uzemí Temných Modrých Elfův,v temném ráji. Prý když ho našli neměl nic na sobě a byl hodně poraněn, nikdo neví odkud přišel, nebo kde se vzal, jen v horečkách mumlal jméno Elros Menora. A tak si mysleli, že se tak jmenuje. V jejich řeči to prý znamená "temný elf".Nikdy asi už nezjistí jaký býval velký zaklínač co vše za kouzladokázal ovládat. Jediné kouzlo, co mu zbylo to, které ho uvolní z některých pastí, a svitků dokáže také vyčíst jen poskrovnu. Elros Temným Elfům poděkoval, i když by možná rád zůstal. Vydal se na cestu světem, hledat sám sebe. To kým byl, a proč se stalo to co se stalo, proč si nic nepamatuje. jediné co věděl, že ovládá umění boje, ani na rodinu přátele na jikoho z nich si nepamatoval. V nedalekém cechu válečníků, s ostatními porozprávěl, potrenil s nimy a začas se z něj kdysi mladého zaklínače stal valečník. Prošel mnoho bitev našel přátele i nepřátele, i když jeho srdce po čase začalo toužit po pár věcech, někde se usadit a pak postavit si vlastní domek,a jednou možná rozluštit hádanku kdo vlastně kdysi byl a co v je něm ukryto.
_________________
Krtek Batalion
veni vidi sed solum deum posse iudicetis, utrum transierunt test
|
Přihlásit se
Registrovat
Gallery
FAQ
Mods Database
